Svensk ordbok 2009, webbversion
karlslok
[
ka
`
r-
]
substantiv
~en ~ar
karl|slok·en
●
(besvärlig) man
ofta som bryskt tilltalsord
psykol.
släpp mig, karlslok!
sedan 1848
av
karl
och sv. dial.
slok
’lat odugling, slusk’; trol. till
sloka